Požáry postihují Chorvatsko v poměrně časté frekvenci již od devadesátých let. K prvnímu velkému požáru po chorvatské válce za nezávislost došlo již v roce 1995. Za kritické roky se pak považují též 1998, 2000, 2003 a 2007. Rovněž aktuálně (včetně loňského léta) se objevilo více kauz ohledně požárů.
Postiženou oblastí nezřídka bývá právě tolik populární Dalmácie a ostrovy Brač a Hvar. Zde se často jedná o lesní požáry způsobené vedrem v letních měsících, které je často doprovázeno extrémním suchem. Vítr, který vane od moře, také situaci příliš nezlepší, ba často naopak – oheň je spíše ještě více rozdmýcháván a požár se tak může snadněji šířit. Bohužel ale, co do příčin požárů, není vzácností ani lidský faktor. Je známo nemálo případů, kdy vinu na požáru – ať už úmyslně či neúmyslně- měli právě lidé. Konečně, ve velmi vzácných případech, může požár způsobit i blesk (stalo se tak v jednom z případů požárů na ostrově Hvaru v r. 2003). Následky požárů nezřídka bývají velmi závažné: poškození domů v blízkých vesnicích, poškození stromů a rostlin – a v důsledku toho tedy i ztráta úrody, dále pak ohrožení zdraví obyvatel kvůli vdechování velkého množství kouře a bohužel někdy i smrt. A co se tedy konkrétně kdy stalo?
Největší požáry v Chorvatsku za minulá léta
1995 – požár ve vesnicích blízko hranic se Srbskem, východní část Chorvatska
1998 – požáry na ostrovech Korčula a Lastovo, na poloostrově Pelješac, na pobřeží pak v okolí Dubrovniku, Šibeniku, Žirje a Zadaru, ve vnitrozemí v okolí Kninu a Drniše,rovněž ojediněle zasaženy lodě na moři. Dvě úmrtí na udušení kouřem. Místní obyvatelé se musí chránit rouškami, protože v oblastech je velké množství kouře. Dočasně uzavřeny některé komunikace včetně jadranské magistrály.
2000 – největší počet požárů za období 1996-2004. Celkem 590 požárů, zničeno přes 66 ha lesních ploch.
2001 – lesní požáry v okolí Kninu – v důsledku toho zničeny lesní a křovinaté porosty, na několika místech uzavřena komunikace vedoucí po pobřeží Jaderského moře, evakuace obyvatel. Další menší požáry kolem Dubrovniku, Splitu, Omiše a na ostrově Brač.
2003 – ohněm zasaženy oblíbené chorvatské ostrovy Brač a Hvar – poškozeno mnoho piniových hájů (především na Hvaru), kromě toho ještě olivy, vinohrady a levandulová pole. Poškozeno též elektrické vedení, v důsledku toho část ostrova bez elektřiny. Další požáry v pohoří Velebit a také kolem Šibeniku. Rovněž ostrov Biševo s populární Modrou jeskyní zasažen požárem – zde zničeny cca 2/3 území.
2005 – 2 požáry v okolí Šibeniku, škody relativně malé ve srovnání s jinými uvedenými případy
2006 – celkem asi 30 požárů v Chorvatsku (vč. Poloostrova Pelješac), škody především v lesních oblastech
2007 – kritický rok, tzv. Kornatská tragédie – šlo o požár v národním parku Kornati, 12 hasičů při zásahu proti ohni zahynulo. Nejmladšímu z nich bylo 17 let. Dále pak došlo k požárům na Makarské riviéře, na ostrově Šolta (zde bylo nutno evakuovat asi 1000 osob), Brač, v okolí Dubrovniku. Jen za červenec tohoto roku došlo k 900 požárům.
2008 – největší požár asi nedaleko města Makarska, zraněni dva hasiči, nutnost evakuace obyvatel, uzavřena jadranská magistrála. Rovněž požáry na ostrovech Brač a Šolta a v blízkosti národního parku Krka (lesní požáry).
2009 – požár na ostrově Čiovo, na vině pravděpodobně lidský faktor (zavinění z nedbalosti)
2010 – poněkud kuriózní požár na ostrově Hvar – český turista z nedbalosti založil požár v kempu. Další požáry v lesních oblastech blízko Solinu (zde uhořelo i stádo koz), Trogiru a obce Vrgorace.
2011 – rozsáhlý lesní požár na ostrově Brač, zničeno mnoho borovic, oliv a keřových porostů. Uhořelo též stádo ovcí. Nutno evakuovat přes 200 turistů.
2012 – další kritický rok, požáry zuřily v oblasti Trogiru (zde nejrozsáhlejší požár původně na skládce odpadu), Splitu (zde bylo nutno na několik hodin zavřít i letiště), Šibeniku a Dubrovniku. Byla též přerušena doprava na jadranské magistrále. Další požáry blízko obce Crikvenica a na ostrově Rab. Lesní požár u Rijeky si vyžádal lidský život – během zásahu zemřel hasič pravděpodobně kvůli infarktu.
2015 – požár na ostrově Korčula – zde rychlost 16ha/hod. hořely olivové háje a vinice. Na poloostrově Pelješac zničeno asi 900 ha borovicového lesa. Poloostrov byl kvůli ohni odříznut od pevniny (uzavřená komunikace, která je spojuje). Na obou místech uhořelo opravdu mnoho úrody (olivy, vinice, borovicové lesy), mnoho dobytka, ovcí a koz, zničena byla též hospodářská stavení a auta.
2016 – několik požárů, které spolu se silným větrem výrazně zkomplikovaly dopravu pozemní i leteckou. V srpnu lesní požáry blízko Splitu a Šibeniku.
2017 – VELMI KRITICKÝ ROK, požáry pravděpodobně nejhorší za posledních 25 let, v červnu požár nad letoviskem Podgora, červenec – lesní požár v okolí Splitu, bohužel si vyžádal i jeden lidský život, v srpnu potom museli hasiči zasahovat u mnoha požárů na pobřežní linii Jaderského moře a také na ostrovech Hvar a Brač. Situace v těchto případech byla asi nejhorší v okolí Zadaru, kde bylo nutno hasit celkem 32 požárů.
2018 – aktuální požáry budou doplňovány v průběhu roku
Bohužel některé z těchto loňských požárů byly založeny úmyslně lidmi. Je znám např. případ mladé Chorvatky, která se k činu přiznala s tím, že se mělo jednat o pomstu Srbům, kteří zničili dům její rodiny během války v 90.letech. Více alarmující možná však je fakt, že za požáry v okolí Šibeniku a Kninu jsou volány k odpovědnosti dokonce nezletilé děti.
Jak požáru předcházet?
Pokud jedete na dovolenou do Chorvatska, měli byste si být vědomi, že právě kvůli vysokému riziku vzniku požárů platí v zemi přísný zákaz rozdělávání ohňů na otevřených prostranstvích. Překročení tohoto zákazu bývá tvrdě trestáno a to mnohdy i v případech, kdy k němu došlo neúmyslně (např. vznik ohně v důsledku odhození nedopalku cigarety). Je tedy třeba výrazně dbát na to, abychom se o vznik požáru jakýmkoliv způsobem nezasloužili právě my.
Pakliže by přes všechnu opatrnost přece jen k požáru došlo (např. kvůli přírodním podmínkám), pak je důležité:
- V první řadě zachovat klid. Situace je vážná, avšak panikou si nepomůžeme.
- Jakmile se jedná o oheň většího rozsahu, okamžitě dostat sebe i své blízké do bezpečné vzdálenosti od ohně. Pokud je ohně opravdu mnoho, doporučuje se utíkat po čtyřech, neboť u země je kouře méně.
- Bez váhání nahlásit požár na příslušné lince (chorvatská linka hasičů je 93, nebo je možné použít jednotné evropské číslo tísňového volání 112). Nahlašujeme své jméno a telefonní kontakt, k čemu přesně došlo a co nejpřesněji popíšeme místo, kde se požár nachází (ideální je sdělit adresu, ale v případě lesa určitě popsat nejbližší obce, v které části lesa dle světových stran k požáru došlo, apod.)
- Upozornit též na požár ostatní kolemjdoucí lidi – nejlépe voláním.
- Kdyby došlo k nejhoršímu a začal na nás hořet oděv, neutíkat, ale naopak si okamžitě lehnout na zem, chránit si obličej a uhasit plameny kutálením ze strany na stranu.
- V žádném případě se nepokoušet proběhnout ohněm!
- Ve chvíli, kdy záchranná jednotka dorazí na místo, dbáme bez výhrad pokynů kompetentních osob.
Pokud byste se během své dovolené chtěli dozvídat aktuální informace o situaci v zemi, můžete navštívit přímo chorvatské zpravodajské servery Index.hr, Vijesti.me, Hrvatska-danas.com, kde najdete novinky z první ruky (ale v chorvatštině).
