Operace Oluja ( český název Bouře ) bylo kódové označení pro vojenskou operaci chorvatských sil ve spojení se silami 5. sboru armády Bosny a Hercegoviny. Akce byla zaměřena na dobytí chorvatského území zabraného etnickými Srby v roce 1991.

Útok začal na úsvitu 4. srpna 1995 a zúčastnilo se ho až 150 000 chorvatských vojáků na 630 kilometrech frontové linie. Proti stála armáda Srbské Krajiny ( SVK ) o síle 40 000 mužů, Jugoslávská armáda, která hrála v balkánských válkách hlavní roli se do bojů nezapojila. Hlavní operace vedly brigády chorvatských sil. 1. brigáda zaútočila na Saborsko a Plitvická jezera, 2. brigáda operovala v oblasti Glina a Petrinja, kde se setkala s tuhým odporem a utrpěla ztráty ( 18 mrtvých ). 4 a 7  chorvatská brigáda postupovala a z Bosny a Hercegoviny směrem ke Kninu, hlavnímu městu Srbské krajiny. 9 brigáda vedla útok u měst Ljubovo a Udbina. Zpočátku operace byl odpor srbských sil poměrně silný, avšak během prního dne postupně slábl až se nakonec zhroutil a převážná část armády Srbské Krajiny ustoupila. Akce skončila 8. srpna 1995 a tento útok byl považován za největší na evropském kontinentu od II. světové války.

V této operaci Chorvaté získali 10 400km čtverečních svého území a po skončení operace bylo z těchto území vyhnáno 90 – 150 000 Srbů, kteří se už zpět na území Chorvatska nikdy nevrátili. Na chorvatské straně operaci vedl Zvonimír Červenko a Ante Gotovina a za bosenskou armádu Atif Dudakovič. Tímto masívním útokem Chorvaté ukočili svou válku za nezávislost velkým vítězstvím.