Uprchlická krize je v plném proudu a nevyhnula se ani Chorvatsku. Přechodem přes něj se tisíce běženců snaží dosáhnout svého snu – zamířit do států západní Evropy.
Aktuálně chorvatské úřady evidují přes 26 tisíc uprchlíků, přičemž valná většina z nich sem dorazila v několika předchozích dnech. Tak drastický nárůst byl mimo jiné vyvolán rozhodnutím Maďarska, které obehnalo své hranice se Srbskem ostnatým drátem. Běžencům pak nezbývá nic jiného než putovat přes Chorvatsko.
Během hlavní vlny uprchlického náporu si v Chorvatsku zažádala o azyl pouze jediná žena. Tato statistika jasně dokumentuje, že Chorvatsko je jakousi průchozí stanicí. Ptáte se kam? Obecná odpověď na tuto otázku je západní, případně severní Evropa. Spousta utečenců chce buď nalézt členy své rodiny, kterým se již podařilo prchnout, nebo naopak někde založit nový domov, do kterého se později pokusí dorazit i zbytek rodiny. Hlavními cílovými destinacemi jsou Německo, Francie či Velká Británie. Druhá veliká skupina uprchlíků se chová například jako 58letý Íránec Ahmad, který se snaží dohledat svoji rodinu ve Švédsku případně Finsku.
Donedávna Chorvatské úřady nechávaly volně otevřené všechny hraniční přechody, nyní jsou však již zavřené. Utečenci tak hranice překonávají přes louky a kukuřičná pole jako například mezi chorvatským městem Tovarnik a jeho srbským protějškem Sidem.
Největší koncentrace uprchlíků je momentálně při hranicích a hraničních přechodech. Totálně přelidněná jsou například města Tovarnik (hranice se Srbskem) či Beli Manastir (s Maďarskem).
Druhým ohniskem koncentrace je hlavní město Záhřeb. Sem směřují některé autobusy s běženci, jelikož právě v Záhřebu je nejvíce středisek pro odpočinek uprchlíků a také jejich registraci. Vše potřebné zde pomáhají organizovat zástupci OSN a Červeného kříže.
Postoj chorvatské vlády k uprchlické situaci je do jisté míry vstřícný. Ona míra spočívá v tom, že v žádném případě není vítáno trvalé usazení uprchlíků v Chorvatské republice. Premiér Zoran Milanovič slíbil utečencům organizační pomoc při překonávání svého státu, zajistil jim volný průchod do vysněné západní Evropy. Přišel také s nabídkou darování jídla, pití či šatstva a v případě potřeby i poskytnutí lékařské pomoci. Vše však pouze v omezeném množství. Dle vyjádření tiskového mluvčího vlády jsou Chorvaté bez problému schopni přijmout tisíce uprchlíků, na desetitisíce však již ne, jelikož na takové množství nejsou kapacitně vybaveni.
Ovlivní to plánování dovolené na příští rok?
Co české obyvatele v souvislosti s Chorvatskem zajímalo či zajímá nejvíce je to, jak se tato krize projeví na turistických destinacích. Přeci jenom Chorvatsko je stále jednoznačně nejoblíbenějším místem pro české dovolenkáře. Potěšující zprávou je, že žádný veliký incident nebyl v tomto smyslu zaznamenán. Letošní hlavní turistická sezona již pominula, a tak současná situace nemá na cestovní ruch a dovolenou v Chorvatsku žádný větší vliv. Potíže byly zaznamenány například na řeckém ostrově Kos, jež byl uprchlíky doslova zaplaven. Také spousta známých středisek v Itálii praskala pod náporem běženců ve švech. Někteří čeští zákazníci požadovali po cestovních kancelářích přeložení pobytu do jiné, klidnější oblasti, jiní žádali dokonce zrušení celého zájezdu.
Celkově se o uprchlících dá říci to, že pokud se proti nim nepostupuje ve smyslu snahy zastavení jejich postupu, chovají se poměrně spořádaně. Ve chvíli, kdy se pokouší někdo zabránit jejich snu, tedy co nejrychlejšímu postupu směr západní Evropa, nastávají určité komplikace. Ty se prozatím daří úspěšně řešit.
Co se týče plánování dovolené na rok 2016, není třeba se nijak znepokojovat. I pokud bude nápor uprchlíků pokračovat, v přímořských letoviscích Chorvatska po něm není ani stopy. Pro uprchlíky je to jen tranzitní země, takže je můžete zahlédnout maximálně u hraničních přechodů či v blízkosti hlavních dopravních tahů.
