Přístavní město Split je situováno na východním pobřeží jaderského moře. Je to největší město Dalmácie a po Záhřebu dokonce druhé největší město Chorvatska. Především je vnímaný jako významný dopravní uzel. Ke Splitu vede nová dálnice A1, železnice a nedaleko Splitu je mezinárodní letiště, kam létají letadla i z Prahy.

Split má subtropické klima a patří k nejsušším a nejslunnějším místům na Jadranu. Je to moderní centrum vzdělání a kultury a probíhá zde bujarý noční život a četné hudební festivaly. Počátky Splitu jsou často mylně spojovány se začátkem výstavy paláce císaře Diokleciána kolem roku 305 n.l., město však bylo již o několik století dříve založeno jako řecká osada jménem Aspalathos. Obyvatelé obchodovali s okolními Ilyrskými kmeny a v době ilyrských válek mezi lety 219 a 229 byla osada Ilyry dobita. Po ovládnutí této oblasti Římany byla osada přejmenována na Spalatum.

Diokleciánův palác

Během vlády římského císaře Diokleciána v letech 284 – 305 n.l. tento císař nařídil výstavbu paláce, který mu měl sloužit jako odpočinkové sídlo po odchodu z vlády. První kámen byl položen v roce 293 n.l. a stavba paláce byla koncipována ve stylu římských vojenských pevností s masívní konstrukcí. Diokleciánův palác byl dokončen v roce 305 n.l. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 180 x 200m, přičemž jižní strana paláce ústí k moři.

Dioklecián byl proslulým válečníkem, ale také stavitelem, který rád nechával budovat rozsáhlé a honosné stavby. Tento palác nechal postavit proto, aby zde mohl dožít svůj život po předání vladařského žezla svému nástupci. Pro jeho stavbu si pozval významné umělce, a tak vznikal v duchu luxusní antiky. Výjimečnost tohoto paláce však nestojí jen v jeho umělecké stránce, ale i ve spojení tohoto s jeho druhou funkcí. Císař za své vlády totiž silně pronásledoval křesťany a stal se velmi podezřívavým ke svému okolí. Trpěl paranoiou a obával se o svůj vlastní život, proto si přál, aby stavba sloužila i jako nedobytná pevnost.

Když stavba v roce 305 n.l. ustala, připomínal palácový komplex vojenský tábor. Obklopovaly ho dva metry mohutné zdi se šestnácti strážními věžemi. Měl čtyři vchody – tři z pevniny a jeden z moře, neboť k němu jednou stranou přiléhal. Uvnitř se však nacházely honosné prostory pro císaře a jeho rodinu spolu s několika chrámy zasvěcenými římským bohům.

Po dlouhou dobu palác působil jako útočiště císařské rodiny, avšak v 6. století bylo zničeno sousední město Salona a přeživší se uchýlili do bezpečí zdí Diokleciánova paláce. Jeho prostory byly časem přizpůsobeny právě k životu těchto obyvatel, a tak se z paláce stalo jakési opevněné město. To bylo následně rozšiřováno i mimo hradby, čímž postupně vznikalo dnešní město Split.

Diokleciánův palác ke svému účelu slouží dodnes – v jeho prostorách žije na tři tisíce obyvatel Splitu. Jeho historická hodnota se i přes to dochovala, a proto se jedná o unikátní komplex, který ve světe nemá obdoby. V roce 1979 byl dokonce zapsán do světového dědictví UNESCO a zaslouženě tak získal ještě větší popularitu.

Adresa: 21000, Split, Chorvatsko
Letní otevírací doba: 8:30 – 22:30 hod
Vstupné do suterénu paláce: 40 kun, děti 20 kun
V blízkosti je rybí trh a trh s potravinami a suvenýry.